|
Pořad České televize popisuje stavbu hradu Karlštejn a jeho architekturu. Zvláštní prostor je věnován kapli svatého Kříže, její výzdobě a funkci.
Záznam přímého přenosu mše sv. na TV NOE, která se konala za účasti pražského arcibiskupa Jana Graubnera, papežského nuncia Judy Thaddeuse Okolo, kanovníků Karlštejnské kapituly a hostů dne 29. 11. 2022.
Za účasti pražského arcibiskupa Jana Graubnera, papežského nuncia Judy Thaddeuse Okolo, kanovníků Karlštejnské kapituly a hostů se uskutečnila 29. 11. 2022 mše sv. za českého krále a římského císaře Karla IV. Bohoslužba se koná každoročně od smrti panovníka v roce 1378.
Mši svatou k 665. výročí založení Kolegiální kapituly Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně dne 27. 3. 2022 v tamním kostele Nanebevzetí Panny Marie sloužil její čestný člen Mons. Giuseppe Sergio Ciucci z Itálie.
Jako každý rok byla dne 5. 12. 2021 v kapli sv. Mikuláše na hradu Karlštejn sloužena zádušní mše za Karla IV. Tato tradiční bohoslužba je na přání panovníka sloužena členy Kolegiátní kapituly Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně, založené samotným panovníkem, a to v blízkosti data výročí jeho úmrtí (29. listopadu 1378). Tuto silnou tradici nedokázaly přerušit ani ty nejnepřátelštější režimy jako fašizmus nebo komunizmus. Středověkou hudbou bohoslužbu doplnil soubor Ludus musicus.
V neděli 10. 10. 2021 sloužil kardinál Dominik Duka s kanovníky Karlštejnské kapituly mši sv. v kostele Nanebevzetí Panny Marie na hradu Karlštejn.
Mše byla na památku 1 100. výročí mučednické smrti svaté Ludmily. Zpěvem doprovázela svatojakubská schola cantorum z Berouna. Už od roku 1350, kdy císař Karel IV. získal od Ludvíka Braniborského do držení korunovační klenoty svaté římské říše, usiloval po vzoru někdejších byzantských císařů shromáždit nejvýznamnější ostatky Ježíšova utrpení na jednom místě. S velikým úsilím získal postupně tři části dřeva ze sv. kříže, střední část jednoho hřebu, část houby, část konopného provazu i dva trny z Kristovy koruny. Podle tehdejších zvyklostí se nezkoumala jejich pravost, důležité bylo obecné povědomí a potvrzení církevní vrchnosti o jejich pravosti.
Zhruba 30 kilometrů od Prahy se nachází obec Karlštejn, daleko za hranicemi českých zemí proslulá zejména stejnojmenným hradem, jehož stavba byla započata roku 1348 římským císařem a českým králem Karlem IV. On sám záhy změnil svůj původní úmysl a z královského sídla nakonec učinil velkolepou královskou pokladnici, v níž měly být bezpečně uloženy korunovační klenoty a nejvzácnější náboženské relikvie. Tomu přizpůsobil nejen celkovou stavbu hradu, jehož dominantou jsou vlastně tři svatyně – kaple sv. Mikuláše, kaple sv. Kříže a kostel Nanebevzetí Panny Marie, ale i jeho osazenstvo: nad všemi vzácnostmi měli držet duchovní stráž pečlivě vybraní kanovníci.
Slavnostní poutní mše svatá se uskutečnila 18. 8. 2019 v kapitulním kostele Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně.
Poslední rozloučení s kanovníkem Karlštejnské kapituly a emeritním děkanem KTF UK prof. ThDr. Václavem Wolfem proběhlo 2. 5. 2019 v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. Mši sv. celebroval kardinál Dominik Duka.
|
|
|
Posvátné tajemství umučení Páně i jeho převelebná znamení sluší se těm, kdo byli za nevýslovnou cenu drahocenné krve Páně vykoupeni od pádu do propasti věčné zkázy, vrýt si vroucně do srdce, neustále se mu klanět a s co nejzbožnějším úsilím je ustavičně uctívat.
Vždyť když jsme se skrze pád prvního rodiče stali od přirozenosti syny hněvu, skrze dřevo kříže, který se stal tím, že nesl svaté Kristovo tělo, nástrojem životodárným, jsme z Božího milosrdenství došli milosti usmíření. (zakládací listina Karlštejnské kapituly) |